Potřeby:
Barvy - u nás nejběžnější barvy na textil jsou barvy za tepla (látka se v nich vaří), z nichž nejčastěji k dostání jsou CHEDS, Duha nebo Iberia. Cena jednoho balíčku se pohybuje kolem 12 Kč (mimo barev Iberia, které se prodávají v krabičkách po 40 Kč).
Fixativa - neboli prostředky k ustálení barvy. Nejběžněji se používá ocet, sůl nebo prací soda.
Hrnec - velký.
Vařečka - zničitelná.
Gumové rukavice - sice odporné, leč užitečné, pokud člověk nechce mít ručičky jako vodník...
Sporák - případně kamna.
A samozřejmě - to, co chceme nabatikovat.

Postup:
I když na každé barvě je uvedený postup barvení, osobně tyto postupy ignoruji a barvím přibližně takto: Namočím látku ve studené vodě a navážu na ní podle libosti provázky (případně gumičky). Natočím do hrnce vodu, postavím na sporák, rozpustím ve vodě barvu, a když už se to chystá vařit, přidám mokrou(!) látku. Vařím za občasného míchání na mírném plameni (látka se vlastně ani nemusí vařit, stačí, když udržuji teplotu nad 90°C) přibližně půl až třičtvrtě hodiny, poté sporák vypnu, do hrnce přisypu cca 3 lžíce soli, zamíchám a nechám ještě další půl hodiny odstát. Poté barvu vyliji, sundám z látky provázky a vymáchám přebytečnou barvu, případně dám vymáchat do pračky. Aby barva vydržela déle, dávám někdy látku před mácháním na čtvrt hodiny do vody s octem (sice je pak trošku cítit octem, ale to se vyvětrá při sušení). Tradá - hotovo.

Typy vyvazování:
Pár základních způsobů vyvazování jsem se pokusila zachytit na obrázcích. K těm složitějším technikám bych ještě přidala vysvětlující komentář.

Nejzákladnější typ vyvazování, který netřeba kreslit, je ten, že mokrou látku zmuchláme do koule a převážeme provázkem. Vytvoří se nám jakýsi "mramorovaný" efekt.

Metoda vidličkózní: doprostřed mokré látky zabodneme vidličku (a) a látku namotáme tak, jako se namotávají špagety. Vzniklý balíček převážeme provázky (b). Vznikne nám psychedelická spirála.

Metoda vyšívaná: předkreslíme si motiv na látku, pak ho jednoduchým stehem vyšijeme pevnou nití, poté chytíme nit za oba konce a utáhneme tak, aby se nám látka kolem niti co nejvíc stáhla. Oba konce nitě pevně svážeme a látku nabarvíme.

Kolíčkovitá metoda: mokrou látku poskládáme a různě zakolíčkujeme. V místech, kde byly kolíčky, se nám utvoří čtverečky, kam barva nepronikla.

Sypaná batika: látku namočíme a položíme nejlépe do vany. Posypeme jí barvou přímo z pytlíčku, zrníčka barvy by se nám měla na mokré látce hezky rozpít. Potom vezmeme igelitový pytlík, látku do něj strčíme a přisypeme sůl. Pytlík zavážeme a dáme ho vařit jako u klasického barvení (vaříme hodinu, půl hodiny necháme chladnout).

Metoda více barev: do malého množství teplé vody rozpustíme nejmíň půlku sáčku barvy. Takto si rozředíme několik barev (např. do kelímků od jogurtu), které potom lijeme na látku (tato metoda taky vypadá hezky v kombinaci s vidličkózním vázáním). Vaříme stejně jako sypanou batiku (v igelitovém pytlíku).

Částečné barvení: znamená, že látku neponoříme do barvy celou, pouze její část. Pěkných efektů lze dosáhnout kombinováním technik. Například máme bílé tričko. Nejdříve ho jen tak zmuchláme do koule a nabarvíme na žluto. Pak rozvážeme provázky a použijeme například vidličkózní metodu. Druhá barva bude modrá. A máme žluto-modro-zelené tričko.

VOSKOVÁ BATIKA

Jedná se o to, že na určitá místa látky naneseme horký vosk, necháme jej zaschnou, a poté barvíme. Pokud jsme vše provedli správně, barva by na navoskovaná místa neměla proniknout. Tato forma batiky je nejstarší batikovací technikou a má své kořeny pravděpodobně v Indonésii. Dnes je rozšířena hlavně na Jávě, v jihovýchodní Asii a Indii.

Potřeby:
Barvy - aby se vosk při barvení neroztavil, musí se látka barvit za studena. V dnešní době jsou sice u nás k dostání barvy za studena, avšak podstatně dražší, tudíž doporučuji použít barvy za tepla, které se zpětně zafixují vařením (o tom podrobně později).
Vosk - doporučuji smíchat vosk ze svíček s voskem včelím (přibližně 2:1)
Štětec, tiskátko nebo tjanting - k aplikaci vosku na látku. Tjanting je jakási kovová nádobka s trubičkou, nemám tušení, odkud toto slovo pochází, ani co znamená česky, nicméně předmět velmi užitečný...
Prací prostředek - trošku se ho přidává do vody při odvoskovávání.
Plecháček - nebo nějakou jinou nádobu na rozehřívání vosku
Kýbl - nebo zkrátka něco, v čem budeme barvit
Hrnec, gumové rukavice, vařečka, fixativa (viz výše)

Voskování
Připravíme si látku, kterou chceme voskovat; položíme ji na nějakou rovnou plochu vedle sporáku a dospod dáme noviny, abychom nic neupatlali od vosku. Motiv si předem předkreslíme např. krejčovskou křídou. Při vymýšlení ornamentů je třeba myslet negativně - tedy...samozřejmě pozitivně, ale musíme si uvědomit, že to, co namalujeme voskem, bude po nabarvení bílé. Dáme vosk do plecháčku a rozehřejeme na sporáku na mírný plamen. Optimální teplotu poznáme, když se z vosku začne lehce kouřit; snaž se udržovat vosk při stále stejné teplotě, při přehřátí by mohl začít hořet (v tom případě na něj NELIJEME vodu, ale přiklopíme pokličkou a stáhneme ze sporáku). Při této teplotě by se měl vosk hezky vsáknout do látky. Nyní ho můžeme začít aplikovat...

Štětcem - Ponoříme štětec do vosku, a pak jím kreslíme na látku. Pěkných efektů můžeme docílit rozstříhanou malířskou štětkou.

Tjanting - Tato metoda je výhodnější, jednak proto, že tjanting dělá jemnější linky než štětec, dále ho nemusíme tak často namáčet do vosku. Malujeme s ním úplně stejně jako štětcem.

Tiskátkem - Velmi pěkný způsob je aplikovat vosk tiskátkem - například různými formičkami na cukroví a rozličnými předměty, co se najdou doma. Různé zajímavé tvary se dají vyrobit třeba z čističů do dýmky. Tiskátko ponoříme do vosku, otřeme o okraj nádobky s voskem a přitiskneme na látku.

Nyní, když máme navoskováno, necháme vše zaschnout.

Barvení
Do hrnečku s teplou vodou si rozděláme barvu. Látku namočíme, dáme do kýble a dolijeme ještě trošku studené vody, aby byla látka celá ponořená. Poté přilijeme barvu a vše necháme stát nejméně třičtvrtě hodiny. Pak přidáme fixativum a necháme stát další půlhodinu. Poté barvu vylijeme, látku vyndáme, opláchneme, a pokud chceme, můžeme ji dát usušit, znovu navoskovat na jiných místech a dát barvit do jiné barvy (míchání barev viz tabulka). Pokud ne, látku dáme vařit; nejdříve ji dáme do pytlíku, zasypeme solí, zavážeme, a takto vaříme asi půl hodiny. Pak látku z pytlíku vyndáme, do vroucí vody přidáme trochu pracího prostředku a poté barvenou látku - nyní ji budeme zbavovat vosku. Teplem roztavený vosk bude postupně stoupat na hladinu, kde ho můžeme seškrábnout lžící (nedoporučuji používat k dalšímu voskování, protože v použitém vosku zůstanou zbytky barvy a pracího prostředku). Jakmile se zdá, že už je všechen vosk pryč, můžeme látku vyjmout a vymáchat nebo dát prát. Pokud přeci jen nějaký vosk na látce zbyl, dá se po usušení odstranit žehlením přes savý papír.

Kombinace barev
Na grafu vidíme tři základní barvy - modrou, žlutou a červenou, mezi nimiž se nachází barvy od nich odvozené. Abychom viděli, které barvy můžeme spolu používat, "přiložíme" jednotlivé kruhy na velký graf. (Například chceme použít tři barvy. Vybereme si tedy kruh pro tři barvy, přiložíme na kruh, a vidíme, že můžeme použít například oranžovou, posléze modro-zelenou a potom fialovou.)

Vosková batika je technika poměrně složitá, tudíž netřeba se vztekat, pokud se něco napoprvé nepovede. Ostatně, tam, kde nám pod vosk pronikla barva, můžeme použít staré dobré Savo...